Poslední dobou mám pocit že mi hodně lidí nerozumí.
Celkově mi je blbě a jsem hrozně unavená.
Nemůžu mít jeden den kdy bych se cítila normálně s nikým se nepohádala ani nebyla unavená.
Přijde mi že nemůžu vést jednu normální konverzaci aniž bych z ní cítila negativitu.Nemluvím o přátelích, se kterýma si můžu psát a jsou v pohodě. Možná jsem já ta unavená a protivná a to mě přivádí na myšlenku, nad kterou doopravdy přemýšlím často. Jsem já ten problém a překážka?
Dám vám příklad, když se s někým pohádáte tak se vždy snažíte přesvědčit samy sebe, že máte pravdu a snažíte se vymyslet dobrý argument. Většinou sama sebe přesvědčím, ale potom uslyším nějaký argument z druhé strany a začnu mít pochybnosti, dříve bych byla ještě více naštvaná ale teď začínám pochybovat o sobě a jestli je to normální a kdo má vlastně pravdu, jestli jsem jenom já protivná a lidé okolo mi také připadají protivní jenom protože jsem naštvaná anebo jsou lidé protivní protože jsem na ně vážně hnusná. Jsem já ta protivná mrcha nebo to jen dobarvuju? Naštvávám se bezdůvodně nebo mám pravdu? Přemýšlím nad tím hodně často, občas mi pak celá aféra přijde dětinská a zasměju se tomu, občas se mě to doopravdy dotkne, nedotkne se mě pouze ten dotyčný ale dotknu se sama sebe. Jako bych si v tu chvíli přehrávala celou situaci znovu a znovu až mě z toho začne bolet hlava nebo se stáhnu do sebe, vzdám to a začnu se vztekat nebo se rozbrečím, poté si sama sobě nadávám a emocionálně to už neudržím a začnu přemýšlet jestli nejsem DOOPRAVDY ten problém a překážka... občas se shodnu na tom že jsem a poté už jen přemýšlím nad faktama a poté se nějak uklidím a to je ten moment kdy mi to začne připadat dětinské a zasměju se celé situaci. Najednou si uvědomím jak jsem to celé překrucovala a uvědomím si svojí chybu ale myšlenky problému a překážky se už nezbavím...
xoxo betyna14
Pěkný článek :-)
OdpovědětVymazatNaprosto s tebou souhlasím.